Jako malá chtěla být herečka, pak moderátorka a pak chtěla dělat cokoli, co ji bude bavit. Kdo by nechtěl? Lee Surovcové se to každopádně splnilo, a navíc svými reportážemi pomáhá lidem. Svoji práci miluje tak moc, že ani nepotřebuje dovolenou. Když už si nějakou vybere, investuje ji do vlastní divadelní hry Mediální pakáž aneb Dreamjob, která bude mít premiéru letos v září v pražském klubu Rock Café.
Lea je každopádně žena několika tváří. Tahle drobná blondýnka z Valašska od tří let lyžovala a hrála tenis. S lyžemi to dotáhla až do národní reprezentace, bohužel její sportovní kariéru ukončila nehoda, takže místo fakulty tělovýchovy a sportu dala přednost pedagogické škole. Po jejím absolvování dokonce rok učila, ale spokojená nebyla. „Pořád jsem musela řešit nějaké kázeňské přestupky a strašně mě to ubíjelo,“ popisuje svoji zkušenost se školstvím.
Po téhle zkušenosti nastoupila do regionálního zpravodajství TV Nova a začala se naplno učit novinářskou práci, která ji odmala lákala. Dnes pracuje již 13 let v České televizi, kde si prošla několika pozicemi. Než zakotvila jako redaktorka domácího zpravodajství, nějakou dobu moderovala Dobré ráno nebo pořad Před půlnocí. Ale sluncem zalitá její cesta v České televizi tak úplně nebyla. Když se rozhodla opustit regionální studio v Brně a vydobýt si pozici v celostátním vysílání, tvrdě narazila.
„V Praze jsem zjistila, že nemám témata, že prostě nemám o čem točit. Dostala jsem se na dno a po osmi letech v televizi mi došlo, že nic neumím. Tematika a nasazení v regionální a celostátní redakci se ukázaly jako dva totálně rozdílné světy. Po dvou měsících jsem byla zralá na výpověď a tehdejší šéf domácího zpravodajství mě na to velmi důrazně upozornil,“ vzpomíná Lea.
Jenže nebyla by to ona, aby se tak lehce vzdala. V té době se vyrojily protiromské demonstrace a jí se konečně podařilo naskočit. Na protiromských akcích jí došlo, že musí ukázat podstatu. Klidně zůstala v Rumburku s kameramanem celou noc a sbírala materiál.
Všechny osobnosti ze seznamu 18 inspirativních jsme požádali, aby na bílou košili vyjádřily zdroj své inspirace. Výsledná díla budeme dražit ve prospěch charity.
Ve svých reportážích se věnuje především námětům se sociální tematikou, jako jsou závislost dětí na alkoholu, drogách a počítačích, a rovněž upozorňuje na témata handicapovaných, potřebnou pomoc asistentů či sociální bydlení. Jejím velkým tématem jsou vyloučené lokality a matky samoživitelky, které nemají peníze na obědy pro svoje děti. Na základě jejích reportáží vznikla iniciativa, díky které už takové děti na obědy chodit mohou.
Velký efekt měla i její reportáž, která poukázala na množství vysokoškolsky vzdělaných bezdomovců. Díky ní se všem protagonistům podařilo najít práci. Jeden z nich byl inženýr, specialista na ropné rafinerie, a po odvysílání se mu ozvala firma ze Slovenska, která přesně takového odborníka hledala. Jiná společnost zase připravila projekt, který vzdělaným bezdomovcům nabídne roční smlouvu na práci v jejich oboru. Lea si plní sny tím, že pomáhá ostatním. Sama říká, že někdy stačí opravdu málo – třeba vzít člověka za ruku a otevřít mu dveře, do kterých by si on sám netroufl.
Každopádně Lea Surovcová má letos skvělý rok a pomalu začíná sklízet plody svého úsilí. Už nyní začíná točit první díly svého nového pořadu Případy pro ombudsmanku, který na České televizi poběží od ledna příštího roku. K tomu se letos zapojila do druhého ročníku Týdnů mediálního vzdělávání, který pořádá Člověk v tísni a ze kterého je podle svých slov nadšená.
„Studenti se nás ptají nejen na to, jak se točí reportáže, ale hodně je zajímá to, jestli jsme v ČT nějak omezováni ve výběru témat,“ vysvětluje Surovcová. Projekt je zaměřen na rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnost studentů. Letošním mottem je „O pravdu“ a připomíná důležitost rozlišování pravdivých a důvěryhodných informací v době, kdy se na sociálních sítích šíří značné množství fake news.
