Vrcholový sportovec je z hlediska klasické medicíny a sportovní vědy populační statistickou chybou, říká lékař Jiří Dostal, když vysvětluje, jak funguje tělo člověka zvyklého na maximální výkon. Právě sport a lidské hranice jsou oblast, na kterou se specializuje.
Kdysi se sám věnoval atletice v tehdejší Rudé Hvězdě Praha. Jenže kvůli vrozené srdeční vadě toho musel nechat. Vystudoval medicínu a několik let pracoval na kardiologii až se přes různé manažerské pozice ve zdravotnictví vrátil zpátky do klinické medicíny, ale už v jiné roli. Založil s kolegy Institut sportovního lékařství, který je jedním ze specializovaných center pro péči o české reprezentanty a vrcholový sport vůbec.
„Měli jsme vizi vybudovat specializované centrum, které překlene propast mezi sportovní vědou a praktickou péčí o vrcholové sportovce. Myslím, že se nám to povedlo, zejména protože jsme ve spolupráci se zahraničními institucemi jsme zavedli metody a postupy do té doby v Česku nedostupné“ říká Dostal.
Že chce být lékařem, věděl už od třetího ročníku gymnázia. V té době se ale objevily vážné problémy se srdcem, které převrátily jeho život naruby. Několikrát byl na pokraji smrti kvůli selhání krevního oběhu a je dnes nejdéle žijícím člověkem s defibrilátorem v Česku.
Kvůli zdravotním problémům zameškal skoro celý ročník ve škole. Aby ho nemusel opakovat, vše se během dvou měsíců doučil a pokračoval dál. Až na medicínu. Po revoluci sice chvíli zvažoval studium makroekonomie, ale to mu vymluvil otec. „Řekl mi, že tam všichni umí jen centrální řízení a marxismus, ať jdu radši na medicínu, ta bude dobrá vždycky,“ vzpomíná Jiří.
O svých problémech se srdcem, které výrazně ovlivnily jeho život, se příliš bavit nechce. Je to pochopitelné, je to pro něj uzavřená kapitola. Sluší se ale zmínit, že právě tahle zkušenost mu dala do života pokoru a obrovskou vůli. Vůli být naprosto precizní, jít do největšího detailu a najít skutečnou příčinu problémů. „Na druhou stranu mě tento přístup značně limituje ve výběru spolupracovníků, protože od nich vyžaduji stejný přístup k práci, jako mám já. A to má jen pád lidí ze sta,“ říká.
Institut sportovního lékařství spoluzakládal před pěti lety. Naplno se tady věnuje sportovcům, a to těm nejlepším. Zabezpečuje speciální vyšetření a testy pro projekt Top Team, který spadá pod Český olympijský výbor a patří do něj olympijští medailisté, mistři Evropy a světa – celkem 77 nejlepších sportovců v zemi.
A teď zpět k první větě tohoto článku, v níž Dostal popisuje, kdo je vrcholový sportovec. Tak ještě jednou a s více detaily. „Je to vlastně osoba, která je z hlediska klasické medicíny nebo obecné sportovní vědy populační statistickou chybou. Jeho výkony, reakce, metabolismus, stav odolnosti či vnímání těla se vymykají průměrné populaci, na kterou je většina lékařů zvyklá. Na jednu stranu extrémní výkony, na druhou stranu balancování na hraně selhání, které nazývám sportovní černou dírou. Z ní se sportovec výjimečně dostane, ale velmi často jde o postupný čí náhlý konec kariéry daný překročením limitů, které každý z nás má“ popisuje.
„Viděl jsem to za svou praxi opakovaně. Přestože se snažím sportovcům pomoci zlepšit jejich výkon, tak jsem ale vzděláním i filosofií lékař a základní pravidlo, které ctím je primum non nocere. Neboli, zdraví je nejvyšší hodnota. Sportovci se kterými pracuji vědí, že pokud řeknu stop, tak to myslím vážně. Na druhou stranu je jen velmi málo sportovců u kterých se dá říci, že jsou již na limitu svých možností,“ vysvětluje dál.
Všechny osobnosti ze seznamu 18 inspirativních jsme požádali, aby na bílou košili vyjádřily zdroj své inspirace. Výsledná díla budeme dražit ve prospěch charity.
V rámci Institutu se snaží pochopit, kde je ten nejslabší článek v řetězci reakcí na zátěž. Říká se tomu fyziologická regulace výkonu. Jaká je metabolická aktivita ve svalech, jaká je kvalita pohybu, co dělá oběhový systém, co dělá dechový systém, jak reaguje mozek. „Když jsme schopni to nejslabší místo najít, tak tomu zvládneme upravit tréninkový plán tak, abychom dokázali trénovat specifickou část těla, která má rezervy. To pak vede k vyšší výkonnosti sportovce, aniž by bylo ohroženo jeho zdraví.“
Výkon je totiž podle něj soubor aktivit, které ovlivňuje právě ten nejslabší článek. „Velkou radost mám ze sportovců, u kterých se mi povedlo zlomit stagnující kariéru či se povedlo jim systematickou prací posunout výkon o několik úrovní výše. Někdy jde o paradoxy, kdy nám nikdo nevěřil, že plavec může mít dechovou limitaci. Bum a výsledkem práce několik národních rekordů. Jindy jsme diagnostikovali u profesionálního cyklisty srdeční vadu a po operaci patří do české špičky. Snažím se pomoci několika mladým sportovcům a jejich trenérům zvolit optimální přípravu odpovídající jejich biologickému věku, tak aby z nich nebyly klasické juniorské hvězdy co pak zhasnou a nikdo o nich už neuslyší“
Pokud jde o samotný trénink, ten by měl být podle Jiřího v podstatě systematickou prací na jednotlivých limitacích s cílem jejich odstranění. Někde nejvýše je pak mozek a jeho řízení výkonu, který trvale bdí nad stavem organizmu a zabraňuje jeho selhání. Udržení života je nejvyšší úroveň řízení, výše než vůle. Únava je podle něj právě obrana před fatálním selháním organismu.
Jiří Dostal se svému povolání věnuje naplno. Pracovní dobu prakticky nepočítá, někdy je fakticky kontinuální. „Svou práci neberu jako práci, ale ačkoliv to zní jako klišé, beru ji jako poslání. Měl jsem možnost se naučit metody a přístupy, které jsou vysoce odborné a speciální. Pomoci lidem okolo mě a s vědomím jakéhosi vyššího principu mravního se snažím znalosti předat dál. Vím velmi dobře, že má doba zde na zemi je omezená. Chci proto ten čas, který mi je dán využít na maximum. Ať po mě jednou něco zbyde pro další generace.“ dodává.
