Jak sám říká, rozhodnutí jít na medicínu patřilo k těm nejtěžším v jeho životě. V mládí snil o kariéře strojního inženýra nebo pilota. To první se mu sice nesplnilo, ale letadlo se ovládat naučil. V každém případě je Tomáš Šebek člověk, který smysl svého života našel v pomoci druhým. „Rodiče do mě vložili vzdělání, výchovu a energii. Mám pocit, že tohle bych měl společnosti nějak vrátit,“ vysvětluje, co ho na jeho cestu přivedlo.
Na svoji první misi s Lékaři bez hranic odjel v roce 2010 poté, co Haiti zpustošilo ničivé zemětřesení. Od té doby jezdí na mise Lékařů bez hranic pravidelně každý rok a půl. Na Haiti byl dvakrát, stejně tak v Afghánistánu, kde na vlastní kůži zažil ozbrojené konflikty. Naposledy léčil pacienty v Agoku na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu. Celkově strávil na misích už 12 měsíců a svoje zážitky a zkušenosti z nich popsal ve třech knihách – Mise Haiti, Mise Afghánistán a Africká zima.
Pro Tomáše Šebka představují mise možnost pomoci v daném čase pacientům, kteří nemají v místě, kde žijí, luxus zdravotní péče takový, na jaký jsme zvyklí doma. Poměrně často totiž Lékaři bez hranic působí právě na místech, kde už žádná jiná lékařská péče není. „Mise mi dávají také možnost setkat se s velmi inspirujícími místními i mezinárodními kolegy. No a v neposlední řadě také to fantastické privilegium o lidech a situaci v zemích rozvojového světa, kde se pohybujeme, přinášet svědectví,“ říká Šebek.
Kromě Lékařů bez hranic má své stálé místo na chirurgii v pražské Nemocnici Na Františku. K tomu ještě úspěšně rozvíjí vlastní byznys, píše knížky, miluje cyklistiku, plavání a běh a už několik let se prý marně pokouší o Ironmana. „Buď nemám potřebný výkon, anebo se před závodem rozsekám na kole. Ale tyhle triatlonové a zdánlivě na čas a vybavení nenáročné disciplíny mě baví,“ říká Šebek. Když si chce udělat největší radost, sedne za knipl a podívá se na svět z ptačí perspektivy. Nakonec se tím pilotem stal, alespoň amatérským.
Všechny osobnosti ze seznamu 18 inspirativních jsme požádali, aby na bílou košili vyjádřily zdroj své inspirace. Výsledná díla budeme dražit ve prospěch charity.
Energii a inspiraci čerpá ze světa okolo sebe. Nejvíce ho inspirují lidé, kteří po sobě zanechali anebo zanechávají něco společensky prospěšného. Baví ho příběhy inovátorů průmyslové revoluce, kteří rozhýbali nějakou společenskou změnu. Obdivuje všechny lidi, kteří mají svůj sen nebo vizi a bez ohledu na okolnosti se je snaží naplnit.
Kdyby nemusel spát, tuhle část dne by s radostí vyměnil za možnost o několik hodin déle zkoušet nové věci, učit se anebo předávat již poznané dále.
Zákon zachování energie podle něj neplatí a tzv. „odražená“ energie je vždy o něco větší než ta, kterou „vysíláme“. On tedy čerpá tu odraženou, ať už se jedná o pouhý vtípek na sále, nebo o přednášku, která zaujme auditorium a vrátí mu energii v podobě zajímavých dotazů. „Největší množství energie ale stále čerpám z chirurgie, která je mojí osobní vášní, zejména v momentě, kdy pacient odchází zdráv a říká své díky,“ uvádí Šebek.
Svou vášeň promítl i do svých dvou firem, které založil a ještě donedávna řídil. První z nich se věnuje celoživotnímu vzdělávání lékařů a představuje největší digitální archiv odborných textů s e-learningovými moduly. Má přes 30 tisíc uživatelů. Druhý projekt zase poskytuje měsíčně milionu reálných uživatelů a potenciálních pacientů možnost online konzultace s lékaři. Prostřednictvím tohoto „hnutí“ de facto transformoval systém dosud zavedené lékařské péče.
